Šestý smysl - 7. část
Možná jsi víc než sám,
možná je múza kousek síly,
možná to číst chce dál,
ať tomu rozumíš.
„To je nějaký vtip, že?“ zašeptala Ginny.
Harry pomalu zavrtěl hlavou.
Rozkřičela se.
„Jak jsi mi to mohl udělat? Když jsi řekl, že si musíme promluvit, doufala jsem, že už konečně… Ty bastarde!!! Jak jen můžeš?! Jen tak si přijdeš a řekneš mi, že je konec, že mě nemiluješ? Jen tak? Po tom všem?“
„Mrzí mě to,“ pokusil se Harry.
„Mrzí tě to? Tak tebe to mrzí? To by teda mělo! Nemůžeš mě jen tak ze dne na den opustit! Ztratila jsem kvůli tobě tolik času! Kdybych zůstala s Deanem, už jsem dávno mohla být vdaná, ale ne, já husa se musela zamilovat právě do Harryho Pottera! Merline, pomoz mi!“
To už jí slzy tekly proudem.
„Co mám teď podle tebe dělat? Vrátit se k našim?! Celý svět ví, že jsme spolu žili, víš, jak se na mě budou teď dívat?“
„Můžeš říct, žes opustila ty mě,“ navrhl Harry. „A tenhle dům ti samozřejmě nechám.“
„Já nechci dům! Já… Já…“ zhroutila se na podlahu a popadala dech. Harry si rychle klekl k ní. „Ginny, je mi to vážně líto. Vždycky jsem tě měl moc rád, ale bojím se, že to prostě nestačí. Nikdy bychom spolu nebyli šťastní. Zasloužíš si někoho, kdo tě bude vážně milovat. Víc než já. Mrzí mě, že jsem tě zklamal. Je to všechno vážně moje vina, ale…“
„Nepřibližuj se ke mně,“ vyštěkla na něj. „Nepotřebuju tvou lítost. Tak vypadni! Už vypadni!“
Zvednul se a vyšel ven. Zrzavá dívka se znovu naplno rozvzlykala.
Když se usadil v nejbližším baru, vytočil Hermionino číslo, aby ji požádal, jestli by s Ginny nezůstala, dokud se trochu neuklidní.
Pak vypil několik panáků a když mu Hermiona zavolala zpět, že s Ginny je vše v pořádku, protože jí dala čaj a trochu lektvaru na uklidnění, konečně se uklidnil i on a vyšel ven.
Zrovna pršelo.
Harry si teprve v tu chvíli uvědomil, že odešel jenom tak, jak byl, ve svetru a džínech. Nevzal si ani bundu.
V duchu proklel svou roztržitost. Původně chtěl strávit nějakou dobu sám, někde stranou v hotelu, pak si sehnat nový byt a vůbec všechno řešit v klidu a postupně, ale najednou měl pocit, že nemůže dýchat.
Musí s někým mluvit.
Musí mluvit s Dracem.
Musí s ním mluvit hned teď.
Draco otevřel dveře a překvapeně si prohlédl promočeného Harryho.
„Harry! Pojď dál! Co se ti stalo? Vypadáš trochu jako zmoklá slepice.“
Harry se na Draca ještě pár vteřin díval, ale pak se rozesmál a rychle ho objal.
„Hej!“ Blonďák se ho snažil odstrčit. „Zničíš mi šaty!“
„Draco, strašně jsi mi chyběl,“ zamumlal Harry a ignoroval blonďákovy protesty.
„Ne, nechoď pryč,“ zamumlal Harry, když se Draco chtěl zvednout z postele, a přitáhnul si ho zpět.
„Chtěl jsem udělat čaj,“ namítnul Draco, „Když jsi přišel, byl jsi promočený na kost. Mohl bys nastydnout a to by mě mrzelo.“
„Jsem v pohodě,“ oponoval Harry ospale a zívnul. „Tak tu zůstaň.“
„Otravný a panovačný jako obvykle,“ zašeptal Draco rozverně a jemně se přisál na Harryho rty.
„Taky tě miluju,“ zašeptal Harry, tak unavený z předešlého milování, že už stěží dokázal vnímat.
Nevšiml si, jak Dracovi zrůžověly tváře.
„Pitomče,“ zašeptal něžně a přitiskl se k Harryho tělu.
„Cože jsi udělal?“ Dracovi vypadla z ruky vidlička.
Teprve před chvíli vstali, blonďák připravil kávu a snídani, která se skládala z míchaných vajec, opékané slaniny, pečiva, lehkého salátu a lívanečků s džemem.
Harry rychle sklopil pohled do svého talíře.
„No, proto jsem včera přišel… Chtěl jsem ti to říct.“
„Ne, chtěl jsi se mnou šukat,“ namítl Draco věcně.
„No, to taky… nemůžu za to, že se nezvládám ovládat, když jsem s tebou,“ bránil se Harry a proklínal v duchu znovu a znovu své rudé tváře.
Draco se trochu pousmál.
„To nevadí, Hrdino. Spím s tebou rád.“
Harry něco rozpačitě zamumlal a dál sledoval svůj talíř se snídaní.
Draco si dolil kávu.
„Takže ses s veve… s Weas… s Ginny rozešel. Proboha, Harry, proč tak najednou?“
„Nemiluju ji.“
„To jsi jí řekl?“
„Hmm.“
„No a? Jak to vzala?“
„Řekla něco v tom smyslu, že jsem bastard a zasraná svině a že už mě nechce nikdy vidět.“
„Takže v pohodě.“
Harry po Dracově odpovědi překvapeně zvedl hlavu.
„To byl jen vtip.“ Blonďák vstal a přešel k lednici.
„Jak to zvládáš?“
„Nevím. Nejdřív jsem myslel, že to bude špatný, ale pak jsem uviděl tebe, ty jsi mi řekl, že vypadám jako zmoklá slepice a od tý chvíle jsem celkem v pohodě.“
Draco se lehce zasmál a postavil před Harryho sklenici vína.
„Zapij to,“ poradil mu stručně. „Bohužel tu mám jen bílé víno, ale po snídani můžu skočit ven, tady vedle je docela dobrá vinárna. Koupím ti tam flašku červeného. Nějakého těžšího.“
„Draco?“ Harry se na svého milence konečně odvážil zadívat přímo.
„Hmm?“
„Asi ti to připadá všechno bláznivý.“
„Tak trochu. Ale není to nic, co bych nezvládnul. Co teď budeš dělat?“
Harry si prohrábl vlasy a popostrčil brýle na nose. „Chtěl jsem si koupit nějaký menší byt. Ten dům jí nechám.“
„Ona ho chce?“
„Včera ho nechtěla, ale počítám, že si to asi rozmyslí.“
„Kupoval jsi ho ty, viď?“
„Víš přece, že Weasleyovi nemají zrovna tolik peněz, aby kupovali… hm… no domy a tak.“
Draco pobaveně přimhouřil oči.
„Šlechetný Spasiteli…“
„Poslyš, Draco,“ Harry se zhluboka nadechl, zavřel oči a rukou žmoulal okraj svého lahvově zeleného trička.
„Ano? Chceš mi něco říct?“ Blonďák si upravil rukávy svého sněhově bílého huňatého svetru a mávnutím hůlky sklidil nádobí ze stolu.
„Nechtěl bys… nechtěl bys… no víš… nechtělbyssemnouchodit?“
„Co jsi říkal?“ zajímal se Draco, zvedl se od stolu a natáhl se pro konvici s kávou.
„Jen jestli bys… jestli bys se mnou nechtěl chodit?“ Harry mu to až směšně připomnělo situaci, kdy byl poprvé zamilovaný a snažil se Cho pozvat na ples.
Tenkrát ho odmítla.
Ucítil, jak celý tak nějak ztuhnul, když to vyslovoval a očima nervózně těkal sem tam.
Co když odmítne?
Co když ho Draco odmítne?
Co když ho odmítne?
Co když odmítne?
Ozvalo se křupnutí a cinkot, jak se kousky porcelánu rozletěly po zemi a mezi nimi se rozlil zbytek černé tekutiny. Draco překvapeně zíral na podlahu. Už celé věky se mu nestalo, že by něco omylem rozbil. Naposledy, když byl ještě opravdu, opravdu malý.
„Draco, jsi v pořádku?“
Vzhlédl a podíval se na Harryho, který v tu chvíli už stál u něj.
„Chtěl bych.“
„Eh?“ Harry měl v tu chvíli tak dokonale zmatený výraz, že se Draco znovu rozesmál.
„Chtěl bych s tebou chodit,“ upřesnil.
Harry ho přitiskl k sobě ještě dřív, než stačil svou větu dokončit.
„Ne, ne, ne! Zničíš mi svetr!“ protestoval Malfoy.
Ale to Harryho v tu chvíli zajímalo ze všeho nejméně.
Komentáře
Přehled komentářů
Jééé:) Tak ja počas skúškového sa nejdem učiť a idem radšej hľadať tvoje nové kapitoly od hociktorej poviedky a ty si už odmaturovaná?!:)) Gratulujem...:)Moc, moc:))
RE:
(Alexis, 22. 5. 2008 8:52)Celkem to šlo... :) za 9 :) Stejně díky. :) :) Teď budu pár dní slavit, ale neboj na pokračování nezanevřu... ;)
***
(demage, 21. 5. 2008 21:14)jujdaaa... :)) chtela sem ti poprt hodne stesti la kdyz sem to tkle prosvihla... :) tk co za kolik si vodmturovala? :)
:o)
(demage, 5. 5. 2008 15:15)
ooo dekuji :) mas kliku ze jedu pryc tak budes mit nakou dobu klid.. :)
bylo by fajn ten klid vyuzit na novou kapitolu :) no ni? /ano ano vim jak sem doterna :):):)/
***
(demage, 26. 4. 2008 19:49):) nj ale slib mi pls ze s touhle povidkou neprasknes :) prosim prosim :)
RE:
(Alexis, 26. 4. 2008 16:27)Gomen... Já to nedělám schválně... Může za to Čas. Vážně. Když ho přesvědčíš, aby mi dal víc prostoru, možná začnu stíhat všechno, co potřebuju, a pak dopíšu další část... :)
~~~
(demage, 2. 4. 2008 20:03):) nemusis odpovidat, myslim ze vetcine by stacila dalsi kapitola :) nedam pokoj dokud si ji nevydupu :D
RE:
(Alexis, 28. 3. 2008 20:43)merci... :) je mi trapně, už vážně nevím, co mám na tak pěkné věci odpovídat... arigato!
***
(darken, 17. 3. 2008 6:06)
Draco je opravdu velmi roztomilý, takový andílek. O:-)
Moc pěkné, takové sladké, roztomilé... Škoda, že nesvítí slunce, vzala bych si dnes své růžové sluneční brýle.
A jak to bude dál...?
j´adore... :)
(whiplasher, 10. 3. 2008 19:28)perfektni famozni uzasne... :) pokracuj pokracuj pokracuj :D
RE:
(Alexis, 5. 3. 2008 21:43)merci :) snažím se... :) Souhlasím, Draco mi tu přijde opravdu roztomilý. Zřejmě tahle část naznačuje pozitivní vývoj... :)
happy maturity
(Clemenza, 25. 5. 2008 22:07)