Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lenost

19. 4. 2008

LENOST

Usínám v noci
a mezi stíny
odkládám bdělost
a se sny svými
zkouším si kouzla.


Usínám ve dne
a mezi světla
odkládám všechna
rozumná přání,
pak spěchám za ní.


Usínám uvnitř,
zatímco slyším
to množství hlasů,
které mě tiší.


Usínám venku
ve sněhu vlahém,
jsem jako kočka,
co vrní blahem.


Jsem na pomezí
a mezi stíny
odkládám život
a se sny svými
potají šeptám
modlitbu věků,
jsem jako kočka,
co má svou střechu.


Spím hrozně ráda,
jsem vážně líná
- dvě protáhnutí-
už zase zívám. 


Nesnáším špínu,
ráda se hřeji,
jsem jako kočka
tohle si přeji:


Ještě víc spánku,
hebko a ticho
a trochu něhy.

Pohlaď mi břicho!


Jsem jako kočka.

Z únavy, spánku
si spřádám nitku,
poddej se…

            Vrnnnn…

 

- 22. 3. 2008                                                                

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář